Daňový kalendář 2010
- 15. září – středa
-
-
Daň z příjmů
- třetí čtvrtletní záloha na daň
-
Daň z příjmů
- 20. září – pondělí
-
-
Daň z příjmů
- měsíční odvod úhrnu sražených záloh na dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků
-
Sociální pojištění
- odvod zálohy OSVČ za srpen 2010
- odvod pojistného na dobrovolné nemocenské pojištění OSVČ za srpen 2010
- odvod pojistného zaměstnavatele za srpen 2010
-
Zdravotní pojištění
- odvod pojistného za zaměstnance za srpen 2010
-
Daň z příjmů
Předplatné
Obsah časopisu
Otázky a odpovědi 9/2010 Otázky a odpovědi 8/2010 Otázky a odpovědi 7/2010 Otázky a odpovědi 6/2010 Otázky a odpovědi 5/2010
Doporučujeme
Rychlé hledání
Novinky
Přinášíme Vám čerstvé novinky z ekonomického, politického, legislativního a dalšího dění kolem.
- 8. 9. 2010
- LN: Vládní úspory podporuje pětina lidí, polovina je proti
- 6. 9. 2010
- MPSV zahajuje intenzivní kontroly práce
- 1. 9. 2010
- Životní úroveň v České republice dlouhodobě roste
- 27. 8. 2010
- Na penzi už je v Česku připojištěno 4,5 milionu lidí
- 26. 8. 2010
- MPSV chce zrušit dvouletý limit smluv na dobu určitou
- 24. 8. 2010
- Nečas: Zákoník práce může platit později než od ledna
- 23. 8. 2010
- Sociální dávky čeká revoluce. Budou jen tři
Výpis otázek
Práce v době nemoci
Autor odpovědi: JUDr. Jaroslav Jakubka, Kategorie: Pracovní právo, Zdravotní pojištění
- Datum vypracování odpovědi: 9. 9. 2010
Dotaz:
Společnost s r. o. Zaměstnanec v pracovním poměru má rovnoměrně rozvrženou pracovní dobu od pondělí do pátku, 8 hodin denně. Zaměstnanec onemocněl a donesl neschopenku na dobu od 21. - 27. 6. 2010. V období nemoci zaměstnanec vykonával práci z domu každý pracovní den, i když místo výkonu práce je mimo bydliště zaměstnance. Zaměstnanci však mají možnost vyřizovat některé pracovní věci z domu prostřednictvím internetu. Tato práce nebyla žádným způsobem zaměstnavatelem nařízena, zaměstnanec ji vykonával dobrovolně a ze své vůle. Práce byla skutečně odvedena, proto zaměstnavatel tuto práci proplatil.
1. Je správný postup, kdy podle § 192 odst. 1 zákoníku práce a § 16 o nemocenském pojištění nebyla zaměstnanci proplacena náhrada mzdy za nemoc ve dnech, kdy vykonával práci, byť byla konána z domova?
2. Zaměstnanec odpracoval v týdnu nemoci 35 hodin. Má být považována práce vykonaná v tomto týdnu za přesčas? Nepřesáhla sice jeho stanovený úvazek 40 hodin, nicméně zaměstnanec měl neschopenku.
Odpověď:
Nemáte oprávnění prohlížet odpověď této otázky. Neomezený přístup k odpovědím všech dotazů je určen pro předplatitele služby Otázky & odpovědi Online (viz informace a podmínky).
Zálohová faktura - daň z přidané hodnoty
Autor odpovědi: Ing. Petra Konderlová, Kategorie: Daň z přidané hodnoty
- Datum vypracování odpovědi: 8. 9. 2010
Dotaz:
Společnost s ručením omezeným, jsme plátci DPH a vedeme účetnictví.
Dotaz ohledně přijaté faktury. Zaplatili jsme dodavateli předem zálohu a nyní nám došla faktura za tuto službu. Na faktuře je ale pouze vyčísleno DPH ze zůstatkové ceny k platbě. Chtěla jsem po nich, aby ji opravili a vyčíslili DPH v celkové výši, ale oni odmítli a tvrdí, že to tam ze zákona být nemusí, pokud je DPH vyčísleno již na zálohové faktuře. Ale pokud se nemýlím, tak zálohová faktura není daňovým dokladem. Mají povinnost vyčíslit DPH v plné výši na fakturu nebo nemusí?
Odpověď:
Nemáte oprávnění prohlížet odpověď této otázky. Neomezený přístup k odpovědím všech dotazů je určen pro předplatitele služby Otázky & odpovědi Online (viz informace a podmínky).
Dědictví
Autor odpovědi: JUDr. Vlasta Víghová, Kategorie: Obchodní právo, Občanské právo
- Datum vypracování odpovědi: 3. 9. 2010
Dotaz:
Společnost s ručením omezeným, není plátcem DPH, vede účetnictví. Jeden ze společníků zemřel. Probíhá dědické řízení. Zemřelý měl 3 děti, z nichž první dcera byla z prvního manželství. Protože se o něj nestarala, napsal zemřelý za svého života ručně psanou závěť, notářsky ověřenou, že ji vyděďuje. Nyní probíhá dědické řízení. „Vyděděná“ dcera se domáhá dědického podílu s tím, že se ho chce zříci ve prospěch svých 2 dětí (vnuků zemřelého).
Domnívám se:
1) Dcera zemřelého má právo dědictví se vzdát (pak na ni nepřejdou ani dluhy zemřelého společníka s.r.o) nebo dědictví přijmout.
2) Do ukončení dědického řízení nelze, aby domnělý dědic převáděl své domnělé dědictví na další potomky
3) Je nutno nejprve prokázat, zda se „vyděděná“ dcera vůbec stala dědičkou.
Otázka:
1) Je možné, aby se v dědickém řízení dědic v řadě přímé zřekl dědictví ve prospěch svých potomků?
2) Jak bude účtovat spol. s r. o. po skončení dědického řízení, když měl zemřelý ve společnosti podíl 25 %?
Odpověď:
Nemáte oprávnění prohlížet odpověď této otázky. Neomezený přístup k odpovědím všech dotazů je určen pro předplatitele služby Otázky & odpovědi Online (viz informace a podmínky).
Rozdělení společnosti
Autor odpovědi: Ing. Martin Děrgel, Kategorie: Obchodní právo
- Datum vypracování odpovědi: 2. 9. 2010
Dotaz:
Společnost A (a. s.) vyrábí více druhů výrobků. Společnost B (spol. s r. o.) se rozhodla odkoupit část společnosti A, protože se zajímá pouze o jeden typ výrobků.
1) společnost A musí tedy provést podle zákona o přeměnách rozdělení odštěpením?
2) pokud valná hromada na základě projektu rozdělení schválí toto rozdělení např. 1.9., kdy může společnost B odkoupit oštěpenou část? Existují nějaké termíny?
Odpověď:
Nemáte oprávnění prohlížet odpověď této otázky. Neomezený přístup k odpovědím všech dotazů je určen pro předplatitele služby Otázky & odpovědi Online (viz informace a podmínky).
Pasivní zušlechťovací styk z hlediska účetnictví
Autor odpovědi: Ing. Ivana Pilařová, Kategorie: Účetnictví
- Datum vypracování odpovědi: 2. 9. 2010
Dotaz:
Firma je společnost s ručením omezeným, plátce DPH, vede účetnictví. Zabývá se výrobou šperků, které prodává do maloobchodní sítě, a dále dovozem zboží a jejich prodejem do maloobchodu.
Kromě těchto aktivit firma v celním režimu pasivní zušlechťovací styk vyveze materiál do třetí země, kde jsou z tohoto materiálu vyrobeny šperky. Celní režim pasivní zušlechťovací styk je ukončen dovozem šperků a vrácením nezpracovaného materiálu. Dodavatel pošle s dodávkou šperků fakturu na částku odpovídající ceně práce při výrobě. Clo je vyměřeno z této faktury. Dovezené šperky jsou určeny k prodeji. Dovezené šperky v rámci režimu PZS mohou být účtovány jako zboží vyrobené z vlastního materiálu? Je možno zaúčtovat fakturu za práci, clo a dopravu na MD 132 a hodnotu vlastního materiálu aktivovat do hodnoty zboží na MD 132/D 622? Nebo jsou dovezené šperky výrobky a mají být účtovány na MD 123? Co v tomto případě zahrnout do ocenění výrobků? Dle směrnice jsou výrobky oceněny přímými náklady výroby.
Odpověď:
Nemáte oprávnění prohlížet odpověď této otázky. Neomezený přístup k odpovědím všech dotazů je určen pro předplatitele služby Otázky & odpovědi Online (viz informace a podmínky).
Paušální výdaje auta
Autor odpovědi: Ing. Vlasta Ptáčková, Kategorie: Daň z příjmů
- Datum vypracování odpovědi: 1. 9. 2010
Dotaz:
Vedu účetnictví spol. s r. o. - neplátce DPH.
Prosím o informaci, zda je možné uplatnit paušální výdaje u osobního automobilu, v majetku firmy, který by měl zaměstnanec k dispozici pro služební i soukromé používání.
Zaměstnanci by bylo dodaněno 1 % vstupní ceny. Jak by byla řešena náhrada PHM při použití pro soukromé účely. V jakém případě by byl použit krácený paušál.
Odpověď:
Nemáte oprávnění prohlížet odpověď této otázky. Neomezený přístup k odpovědím všech dotazů je určen pro předplatitele služby Otázky & odpovědi Online (viz informace a podmínky).
Odkup nemovitostí
Autor odpovědi: Bc. Ing. Martina Jeřábková, Kategorie: Občanské právo, Účetnictví, Daň z přidané hodnoty
- Datum vypracování odpovědi: 31. 8. 2010
Dotaz:
Firma spol. s r. o., která vede účetnictví a je plátcem DPH, má zájem odkoupit nemovitost od jiné firmy, plátce DPH.
Prodejce předložil Kupní smlouvu, ve které popisuje uvedené nemovitosti (4 parcely pozemku, 1 zděná budova
bez čp., 1 zděná budova s čp.) a uvádí jen celkovou cenu za vše dohromady. Moje otázky zní:
1. Je Kupní smlouva - podepsaná podkladem pro úhradu?
2. V jakém případě podléhá stavba DPH?
3. Musí prodejce uvádět zvlášť cenu pozemků a ceny zděných staveb?
4. Když ne, jsme povinni si nechat stanovit ceny odborným odhadcem?
5. Do účetnictví navedené ceny pozemků a zděných staveb jsou podkladem při zařazení, s tím, že pozemky se neodepisují a zděné stavby se odepisují 30 let, i když jsou ve značně zchátralém stavu? (provedené technické zhodnocení a připočteme ke kupní ceně)?
6. Jak se zaúčtuje případný rozdíl („kupní cena = součet cen odhadce“)?
Odpověď:
Nemáte oprávnění prohlížet odpověď této otázky. Neomezený přístup k odpovědím všech dotazů je určen pro předplatitele služby Otázky & odpovědi Online (viz informace a podmínky).
Převod společnosti synovi
Autor odpovědi: Ivana Kašparová, Kategorie: Obchodní právo, Účetnictví, Daň z příjmů
- Datum vypracování odpovědi: 28. 8. 2010
Dotaz:
Společnost s r. o, plátce DPH, vede účetnictví. Fyzická osoba je společníkem ve 2 spol. s r. o. Společnost A má na skladě zboží, ale již nebude provozovat živnost nákup zboží a jeho další prodej. Společnost B chce společník předat synovi. Syn by se stal ve společnosti B jediným společníkem a jednatelem firmy. Společnost bude převedena notářským zápisem.
V aktivech je pokladna 100 a neuhrazená ztráta 30, v pasivech je základní kapitál 100, reservní fond 27 a účet 331 zaměstnanci = 3.
1) Bude se po převodu společnosti měnit účet 411 nebo si vyrovnají převod společnosti mezi sebou syn a otec jen jako fyzické osoby?
2) Může společnost B (de facto syn) koupit od společnosti A (de facto od otce) zboží v pořizovací ceně nebo musí společnost A prodat do společnosti B v ceně obvyklé?
3) Mohla by část prokazatelně neprodejného zboží prodat společnost A společnosti B i v ceně nižší než byla pořizovací cena zboží? Pokud ano, byla by ztráta z prodeje zboží daňově účinnou pro společnost A?
Odpověď:
Nemáte oprávnění prohlížet odpověď této otázky. Neomezený přístup k odpovědím všech dotazů je určen pro předplatitele služby Otázky & odpovědi Online (viz informace a podmínky).
Základní pracovní doba
Autor odpovědi: JUDr. Marcela Smutná, Kategorie: Pracovní právo
- Datum vypracování odpovědi: 27. 8. 2010
Dotaz:
Společnost s r. o. - může být v jedné společnosti určena rozdílná základní pracovní doba pro jednotlivá střediska? Například středisko A by mělo základní pracovní dobu 8 hodin na den (40 hodin týdně) a středisko B 7 hodin (35 hodin týdně). Z hlediska pracovního práva (posuzování přesčasů,...) je takovýto postup možný? Že by docházelo k tomu, že ve středisku A se práce přesčas bude posuzovat nad 8 hodin denně, ve středisku B nad 7 hodin? Nebo v rámci jednoho podniku musí být stanovena pouze jedna základní pracovní doba?
Odpověď:
Nemáte oprávnění prohlížet odpověď této otázky. Neomezený přístup k odpovědím všech dotazů je určen pro předplatitele služby Otázky & odpovědi Online (viz informace a podmínky).
Náklady spojené se získáním investiční dotace
Autor odpovědi: Ing. Martin Děrgel, Kategorie: Účetnictví
- Datum vypracování odpovědi: 23. 8. 2010
Dotaz:
Společnost s r. o. v roce 2010 zaplatila na základě smlouvy o dílo částku 20.000 za zpracování dokumentace k výběrovému řízení financovaného z Operačního programu Podnikání a inovace (OPPI).
V roce 2011 bude rozhodnuto o přidělení této finanční podpory. Pokud bude dotace přidělena, má zhotovitel nárok na procentní odměnu z částky přidělené objednateli (6% z 8 mil.) Prosím o posouzení těchto nákladů z daňového hlediska - zda vstupují do PC investice nebo jsou jednorázovým nákladem daňově uznatelným. A co v případě, že dotace nebude poskytnuta.
Odpověď:
Nemáte oprávnění prohlížet odpověď této otázky. Neomezený přístup k odpovědím všech dotazů je určen pro předplatitele služby Otázky & odpovědi Online (viz informace a podmínky).
© 2009 Wolters Kluwer ČR, a. s., U Nákladového nádraží 6, 130 00 Praha 3, tel.: 246 040 400, fax: 246 040 401, e-mail: obchod@wkcr.cz, web: www.wkcr.cz | Prohlášení o ochraně osobních údajů
IČ: 63077639. Firma je zapsána v obchodním rejstříku vedeném u Městského soudu v Praze v oddílu B, vložce číslo 9659.