Otázky v kategorii: Pracovní právo

počet otázek v kategorii: 2596



Seznam otázek

seřadit výsledky podle:

Dárkový poukaz pro zaměstnance

ID19780 | | Hana Rampírová

Zaměstnankyně končí pracovní poměr, firma jí koupila dárkový poukaz ve výši 2 000 Kč ve zlatnictví. Zaměstnankyně pracovala ve firmě 6 let, věk zaměstnankyně je 26 let, tudíž neodchází do důchodu, nedostává poukaz ani za mimořádnou aktivitu, nemá pracovní výročí 20 let, nemá životní výročí 50 let, ani neodchází do důchodu. Pro firmu je to daňově neuznatelné? Pro zaměstnance to znamená odvod daně, sociálního a zdravotního pojištění? Tnz. že ve výplatě se to projeví jako zdanitelná náhrada nebo jak se má objevit na výplatní pásce?

Kolektivní smlouva

ID19721 | | JUDr. Rudolf Pospíšil

Máme sjednanou kolektivní smlouvu pro období od 1. 7. 2015 do 31. 12. 2017. V závěrečných ustanoveních je uvedeno: "Pokud nebude změna KS uzavřena nejpozději v den ukončení platnosti, platnost kolektivní smlouvy nebo její části se prodlužuje o 3 měsíce." S nadřízeným jsme v názorové neshodě - jeden názor je, že musí být vytvořena úplně nová kolektivní smlouva (tzn. s časovým vymezením např. od 1. 1. 2018 do 31. 12. 2019), druhý názor je, že stačí ujednání o prodloužení stávající kolektivní smlouvy - že se dodatkem změní časové vymezení (a případně další záležitosti). 

Doprovod družky k lékaři

ID19767 | | JUDr. Vlasta Víghová

Zaměstnanec čeká se svou družkou dítě, má nárok na doprovod k lékaři své družky - vyšetření co se týče těhotenství? Musí spolu žít ve společné domácnosti, pokud ano, musí být doloženo?

Dohoda o pracovní činnosti

ID19715 | | JUDr. Vlasta Víghová

Mám otázky ohledně dohody o pracovní činnosti.

1)    Pokud je částka vyplacená na základě dohody o pracovní činnosti menší než 2 500 Kč, jedná se o "zaměstnání malého rozsahu", je to tak? Tento pojem se používá pouze v souvislosti s dohodou o pracovní činnosti nebo může jít i o jinou situaci?

2)    Je rozdíl, zda-li je dohoda o pracovní činnosti uzavřena s běžným zaměstnancem nebo s jednatelem firmy? Konkrétně mi jde o situaci, že když odměna je menší než 2 500 Kč, zaměstnanec potom neodvádí zdravotní ani sociální pojištění. Slyšela jsem, že u jednatele je to jinak, že sociální v tomto případě neodvádí, ale zdravotní ano, je to pravda?

3)    Pokud má zaměstnanec u jednoho zaměstnavatele více dohod o pracovní činnosti, příjmy z nich v jednotlivých měsících se z hlediska odvodu zdravotního i sociálního pojištění sčítají? To znamená, že když v součtu jsou příjmy 2 500 Kč nebo více, odvádí se z nich zdravotní i sociální pojištění?

4)    A sčítají se příjmy z "dohody o pracovní činnosti" nebo ze "zaměstnání malého rozsahu"? V publikaci M. Hnátka se píše, že pokud si na jednu dohodu o pracovní činnosti zaměstnanec vydělá přes 2 500 Kč a na druhou např. jen 2 000 Kč, tak v prvním případě se prý bude jednat o "ostatní zaměstnání" a ve druhém případě o "zaměstnání malého rozsahu". Sociální pojištění by se mělo podle autora odvést jen z toho prvního příjmu. Je to tak?

Návrat na plný úvazek

ID19757 | | JUDr. Bořivoj Šubrt

Dle § 241 zákoníku práce zaměstnavatel vyhověl žádosti zaměstnance o snížení týdenní pracovní doby. U zaměstnance se změnily okolnosti a požádal o návrat na plnou týdenní pracovní dobu. Je zaměstnavatel povinen vyhovět i opačné žádosti zaměstnance k návratu na plný úvazek?

Doplacení zdravotního pojištění do minima

ID19711 | | Josef Rajdl

V případě, že zaměstnávám zaměstnance, který měl po část měsíce neplacené volno, případně zaměstnávám někoho na částečný úvazek a jeho mzda nedosáhne minimální mzdy, vím, že jsem jako zaměstnavatel povinen odvést za zaměstnance pojistné na zdravot. pojištění do minima (pokud nemají příjmy, ze kterých se odvádí toto pojistné ještě jinde nebo pro ně neplatí minimální vyměřovací základ). Má si celý doplatek zdravot. pojištění do minima zaplatit prostřednictvím svého zaměstnavatele zaměstnanec sám, nebo má v odpovídajícím poměru (9 a 4,5 %) doplatit zaměstnavatel a zaměstnanec společně? Pokud poměrnou část za svého zaměstnance doplatí zaměstnavatel, je to pro něho daňové uznatelný náklad jako u běžně vypočítaného pojistného?

Doplňující otázka k dotazu ID č. 19698 - Nárok na dovolenou

ID19717 | | Hana Rampírová

Tedy v tomto případě nevadí, že pracovní poměr v měsíci květnu netrval celý kalendářní měsíc (protože nezačal 1. 5. ale až 2. 5. 2017)?

Nárok na dovolenou při mateřské dovolené a rodičovském příspěvku

ID19705 | | Hana Rampírová

Zaměstnankyně je od roku 2014 na mateřské dovolené a dovolenou ještě nečerpala. Nejsem si však jistá s nárokem na dovolenou. 1. Rok 2014 1.1.2014 - 16.8.2014 pracovala 17.8.2014 - 31.12.2014 byla na mateřské dovolené (PPM) má nárok na celých 20 dní? 2. Rok 2015 1.1.2015 - 28.2.2015 PPM 1.3.2015 - 31.12.2015 RP má nárok na dovolenou? 3. Rok 2016 1.1.2016 - 4.6.2016 RP 5.6.2016 - 31.12.2016 PPM na kolik dní má zaměstnankyně nárok? 4. Rok 2017 předpokládá se celý rok RP, bude mít nárok na dovolenou? V pracovní smlouvě je nárok na 20 dní dovolenou za kalendářní rok.

Různé příspěvky zaměstnavatele na penzijní či životní připojištění

ID19714 | | JUDr. František Muška

Zaměstnavatel přispívá svým zaměstnancům na penzijní či životní pojištění. Výše příspěvků však není stejná, někomu přispívá např. 500 Kč, jinému např. 3 000 Kč. Je to tak v pořádku? Dá se to nějak ošetřit např. vnitropodnikovou směrnicí, kde by bylo např. napsáno, že výše příspěvků jednotlivým pracovníkům je různá a řídí se individuální dohodou zaměstnance a zaměstnavatele? Nebo dá se různost výše příspěvku zdůvodnit třeba pracovním zařazením: že by se ve směrnici uvedlo, že pro zaměstnance ve výrobě je výše příspěvku 500 Kč, pro technicko-hospodářské pracovníky 1 000 Kč, pro jednatele 3 000 Kč atd.? Zaměstnavatel by preferoval samozřejmě první možnost, kdy by mohl zcela libovolně přispívat svým zaměstnancům podle individuální dohody.

Tuzemské x zahraniční stravné

ID19703 | | Josef Rajdl

Při tuzemských pracovních cestách je zaměstnavatel zaměstnanci povinen poskytnout, mimo jiné, stravné. Dle § 156 odst. 1 písm. d) ZP se jedná o zvýšené stravovací výdaje - je to tedy finanční náhrada, která slouží k vyrovnání zvýšených výdajů na stravování zaměstnance během pracovní cesty oproti obvyklé výši výdajů na stravování v místě jeho pravidelného pracoviště nebo bydliště. Stravné tedy nemusí plně krýt skutečné výdaje za stravování během pracovní cesty. U zahraniční pracovní cesty dle § 166 odst. 1 písm. d) ZP je zaměstnavatel povinen zaměstnanci poskytnout náhradu "stravovacích výdajů v cizí měně". Jedná se o stejný princip jako u tuzemského stravného, tedy zahraniční stravné vyrovnává zvýšené stravovací výdaje, nebo zahraniční stravné musí plně pokrýt stravování během zahraniční pracovní cesty? Máme jednoho zaměstnance, který si neustále stěžuje, že mu zahraniční stravné, ať plné nebo krácené, nepokrývá v zahraničí náklady spojené se stravováním. Kapesné zaměstnavatel neposkytuje.

 

  Daňaři online   Účetní kavárna   Mzdová praxe   Účetnictví neziskového sektoru