Otázky v kategorii: Mezinárodní zdanění příjmů

počet otázek v kategorii: 15



Seznam otázek

seřadit výsledky podle:

Výplata úroků fyzické osobě do Rakouska

ID19762 | | Josef Rajdl

České s. r. o. s lichtenštejnskou matkou má přijatou půjčku od této matky a ta se rozhodla, že pohledávku z titulu půjčky postoupí svému společníkovi, což je rakouský občan. Jak bude postupovat české s. r. o., když bude novému věřiteli do Rakouska vyplácet úroky z půjček, má tam nějaké povinnosti srážet daň nebo si tento příjem celý zdaňuje rakouský občan v Rakousku a české s. r. o. nemusí nic řešit ani nikam nic hlásit ani při postoupení ani při vyplácení úroků? A v té souvislosti ještě potřebuji ověřit, zda úroky v českém sro budou daňově účinné až jejich uhrazením fyzické osobě, nikoli v roce předpisu úroků. A předpokládám, že se bude muset počítat test nízké kapitalizace, zda úroky při vyplacení budou daňové, můžete mi k tomu také doplnit informaci, zda tyto úvahy jsou správné. 

Zdanění příjmů ze zahraničí v ČR

ID19761 | | Ing. Petra Konderlová

Fyzická osoba podnikatel, měla do 7/2016 příjmy v ČR. Od 8/2016 podniká v Anglii, kde bylo podáno daňové přiznání, ve kterém byly zdaněny pouze příjmy na území EU. Otázka: V ČR budu za rok 2016 podávat daňové přiznání, do kterého budou zahrnuty příjmy z ČR i Anglie. Mohu uplatnit k příjmům ze zahraničí paušální výdaje ve výši 60 %, jako u příjmů z ČR? 

Bitcoiny

ID19691 | | Ing. Matěj Nešleha

Mám jednu firmu v Hongkongu (registrovali jsme živnost/IČ v Hongkongu) a podnikáme v bitcoinech, máme hodně klientů z evropských i asijských zemí. Nakupujeme bitcoiny od lidí a prodáváme dál těm, kdo chtějí koupit. Nyní založím účet v ČR, aby klienti z celého světa mohli zaplatit, uhradit a udělat příkazy. Budu mít nějaké povinnost ohledně daní v ČR? 

Vývoz zboží do země mimo EU a DPH

ID19692 | | Ing. Ladislav Pitner

Nejsme plátci DPH, nakoupíme zboží od plátce DPH (velká částka, včetně DPH). Ponecháme ho na skladě, protože chceme dále prodávat (vývoz zboží mimo EU – Čína, Vietnam). Když se chováme jako neplátce a prodáváme zboží do Číny, povinnost odvést DPH nám nevzniká, je to tak? Chceme se ale registrovat jako plátce DPH, abychom uplatnili nárok na odpočet DPH (ze zásob), musíme potom také odvést DPH (když prodáváme do Číny) nebo ne? Která z variant je pro nás lepší, abychom dostali zpět DPH a nemuseli platit DPH z vývozu, ale jen clo?

Doplnění dotazu "Vyslaný zaměstnanec" ze dne 20. 6. 2017 (ID 19586)

ID19647 | | Ing. Martin Děrgel

Jak jsme původně uvedli, vyslaný zaměstnanec má ve své smlouvě dohodnuto, že mu naše česká společnost proplatí mj. i náklady na ubytování v hotelu v místě, kde bude zaměstnanec plnit své pracovní povinnosti (Prakticky bude zaměstnanec bydlet s rodinou v Brně, pracovní úkoly bude plnit v Ostravě, kde mu zároveň bude placen hotel. Doklady za ubytování budou znít na jméno české společnosti.) Může česká společnost náklady z titulu tohoto placeného ubytování uplatnit jako daňový náklad a zároveň uplatnit nárok na odpočet DPH? Nebo je vhodnější, aby tento náklad přeúčtovala švýcarské společnosti – pokud ano, bude muset přeúčtovat a uplatnit DPH na výstupu?

Vyslaný zaměstnanec

ID19586 | | Ing. Martin Děrgel

Švýcarská mateřská společnost vyslala do české společnosti svého zaměstnance. Pracovní smlouvu bude mít tento švýcarský zaměstnanec nadále uzavřenu se švýcarskou společností, přičemž jeho pracovní náplní bude zejména dohled a koordinace stavebních prací souvisejících s výstavbou nové výrobní haly, kterou bude mít v majetku česká společnost, pomoc s implementací nové výroby v této výrobní hale, optimalizace nákladů a celkového cash flow české společnosti (tato činnost bude fyzicky probíhat na území ČR po dobu delší než 12 měsíců). Tento vyslaný švýcarský zaměstnanec bude nadále účasten systému sociálního pojištění ve Švýcarsku. V souvislosti s výše uvedeným bychom se rádi dotázali na tyto věci:  

  1. Švýcarská společnost bude z titulu vyslání svého zaměstnance požadovat po české společnosti úhradu mzdových nákladů tohoto zaměstnance s odůvodněním, že vyslaný zaměstnanec pracuje jen a pouze pro českou společnost. Jakým způsobem je vhodné nastavit tuto úhradu – např. na úrovni celkových výdajů, které švýcarská společnost tomuto zaměstnanci platí – čistá mzda + povinné odvody v oblasti zdravotního a sociálního pojištění a zálohy na daň?
  2. Švýcarský vyslaný zaměstnanec má v pracovní smlouvě uvedeno, že česká společnost mu bude platit ubytování v hotelu v místě, kde bude zaměstnanec plnit své pracovní povinnosti (prakticky bude zaměstnanec bydlet s rodinou v Brně, pracovní úkoly bude plnit v Ostravě, kde mu zároveň bude placen hotel) – může česká společnost náklady z titulu tohoto placeného ubytování uplatnit jako daňový náklad a zároveň uplatnit nárok na odpočet DPH? Nebo je vhodnější, aby tento náklad přeúčtovala švýcarské společnosti – pokud ano, bude muset přeúčtovat a uplatnit DPH na výstupu?
  3. Předpokládáme, že švýcarská společnost se bude muset v ČR registrovat jako plátce daně z příjmů a odvádět ze zúčtované mzdy svého zaměstnance zálohu na daň z příjmů fyzických osob?
  4. Vznikne švýcarské společnosti v ČR stálá provozovna z pohledu daně z příjmů?

Příjmy z movitého majetku v zahraničí

ID19523 | | Ing. Bc. Marcel Pitterling, Ph.D.

Fyzická osoba, neplátce DPH, vlastní výherní automat, který je umístěn ve smluvní prodejně v obchodním centru v ČR. Zákazník do něj hodí peníze, a pokud má štěstí a vyhraje, může si vybrat hodnotnější produkt. Jednou za měsíc se spočítá tržba a 60 % zůstane majiteli a 40 % dostane prodejna. Pokud zákazník vyhraje, majitel automatu hradí 50 % ceny produktu, kterou si vybral zákazník v prodejně. Podnikatel hodlá nakoupit další automaty a umístit je i do jiných členských zemí EU. Zajímalo by mě proto, pokud bude mít automaty v majetku na české IČ, může veškeré příjmy z jeho automatů v zahraničí zdanit v České republice, nebo je povinen se zaregistrovat k dani z příjmu v každém státě, kde budou takové automaty umístěny? Případně je lepší, aby si založil živnost v každém státě zvlášť a zařadil automaty do majetku tam, kde budou provozovány? 

Zdanění zahraničního zprostředkovatele

ID19436 | | Ing. Martin Děrgel

Společnost s. r. o. se sídlem v ČR se zabývá organizováním konferencí v různých zemích EU. V africké Ugandě si společnost najala zprostředkovatele - v jednom případě fyzickou osobu - nepodnikatele a ve druhém případě fyzickou osobu -podnikatele, kteří pro tuto společnost sjednávají kontrakty formou telefonátů různým firmám z EU. Konference se konají většinou v Německu a klienty jsou firmy z různých zemí EU (pouze v jednom případě šlo o českou firmu). Telefonáty realizují přímo z Ugandy.

Je česká společnost s. r. o. v prvém případě, kdy uzavřela smlouvu s fyzickou osobou - nepodnikatelem, povinna zdanit příjem této fyzické osoby jako mzdu dle českých předpisů?

A je ve druhém případě, kdy společnost uzavřela smlouvu s fyzickou osobou - podnikatelem, a ten své služby fakturoval, česká s. r. o. povinna při úhradě faktury na ugandský účet srazit srážkovou daň, resp. zajištění daně?  Domníváme se, že ne, neboť práce není vykonávána na území ČR, ale v Ugandě a klienty nejsou žádné české firmy, pouze firmy v jiných státech EU. 

 

Sražená daň za montážní práce v Indii

ID19330 | | Ing. Martin Děrgel

Naše firma vyrobila čisticí stroj pro indického objednatele (firmu, PO). Tento stroj odeslala po dokončení do Indie s tím, že tam přijedou naši technici na předání stroje a technickou pomoc při zaškolení, zahájení činnosti stroje atp. Dle požadavků indické strany byl stroj fakturován zvlášť a následná služba našich techniků také zvlášť. Indická strana nám bez problémů zaplatila naši fakturu za stroj v plné výši, ale z faktury za práci techniků si srazila 20 %, které odvedla na indický FÚ (údajně dle jejich zákonů). Teď nám poslali oficiální dokument z jejich FÚ s vyčíslenou částkou sražené daně, ovšem v indických rupiích (fa byla v €), není tam uveden žádný kurz z € (i celková částka faktury je na dokumentu v rupiích). Rádi bychom se zeptali:

1. Můžeme tento dokument použít při výpočtu naší české daně z příjmů?

2. Pokud ano, bude se jednat o zápočet zaplacené daně na naši daňovou povinnost (postup výpočtu známe), nebo o vyloučení příjmů z této faktury za službu ze zdanění?

3. Jaký kurz máme použít pro bod 2 pro přepočet sražené daně (ta je v rupiích) nebo pro vyloučení celé faktury (ta je v €)? Kurz ČNB k 31. 12. 2016?

DPFO 2016 - zaměstnání v zahraničí

ID19131 | | Ing. Matěj Nešleha

Zpracovávám daňové přiznání zaměstnankyni (rezident ČR - Češka), která pracovala 1 měsíc mimo ČR (Izrael). Z výplatní pásky, kterou předložila ke zpracování, jsou částky patrné. Musí se tento příjem do jejího daňového přiznání za rok 2016 udávat? Předložila dále i smlouvu mezi českou a izraelskou společností. Je pouze zaměstnanec.

Zaměstnanec je již od 8/2016 rezident ČR (mám vystavený od FÚ daňový domicil - jinak Slovák). Do 31. 5. 2016 byl v Anglii, poté 2 měsíce nepracoval a poté již nastoupil od 1. 8. 2016 do české firmy (k nám, kde je dosud). Vím, že tedy bude oznamovat všechny své zaměstnanecké příjmy, včetně Anglie, ale jak postupovat, když v Anglii nemají zdaňovací období rok leden-prosinec, ale červen-květen? Mám veškeré jeho výplatní pásky, včetně potvrzení, ale v tom celkovém je kumulace 6/2015 - 5/2016. Chci vytáhnout příjmy jen za 1-5/2016, postupuji tak správně? A mohu tomuto zaměstnanci uplatnit cely rok slevu na 2 děti? Slevu na poplatníka lze uplatnit, že?

 

 

  Daňaři online   Účetní kavárna   Mzdová praxe   Účetnictví neziskového sektoru