Otázky v kategorii: Daň z příjmů

počet otázek v kategorii: 8078



Seznam otázek

seřadit výsledky podle:

Zaměstnanec - pravidelné pracoviště

ID19788 | | Ing. Christian Žmolík

Společnost má sídlo v Praze a zaměstnance z Brna. Místo výkonu práce je velice široké, zaměstnanec se pohybuje po České republice i východní Evropě v rámci poskytování servisu zařízení klientů. Lze stanovit místo pravidelného pracoviště jeho bydliště (home office), jelikož společnost nemá v Brně provozovnu? Pokud ano, cesta z jeho pravidelného pracoviště do sídla firmy (zde pracuje 2 dny v týdnu v kanceláři) bude standardní služební cesta se stravným a zaměstnanec zároveň vykáže při vícedenní cestě ubytování v hotelu v Praze? Pro zaměstnavatele je toto ubytování řádným daňovým dokladem? Pokud bude mít pravidelné pracoviště v místě bydliště a zároveň bude mít přidělené služební auto, ale pouze pro služební účely (ne k soukromým účelům), nejsme povinni uplatňovat zdanění dle § 6 zákona o dani z příjmu? 

Dárkový poukaz pro zaměstnance

ID19780 | | Hana Rampírová

Zaměstnankyně končí pracovní poměr, firma jí koupila dárkový poukaz ve výši 2 000 Kč ve zlatnictví. Zaměstnankyně pracovala ve firmě 6 let, věk zaměstnankyně je 26 let, tudíž neodchází do důchodu, nedostává poukaz ani za mimořádnou aktivitu, nemá pracovní výročí 20 let, nemá životní výročí 50 let, ani neodchází do důchodu. Pro firmu je to daňově neuznatelné? Pro zaměstnance to znamená odvod daně, sociálního a zdravotního pojištění? Tnz. že ve výplatě se to projeví jako zdanitelná náhrada nebo jak se má objevit na výplatní pásce?

Výplata úroků fyzické osobě do Rakouska

ID19762 | | Josef Rajdl

České s. r. o. s lichtenštejnskou matkou má přijatou půjčku od této matky a ta se rozhodla, že pohledávku z titulu půjčky postoupí svému společníkovi, což je rakouský občan. Jak bude postupovat české s. r. o., když bude novému věřiteli do Rakouska vyplácet úroky z půjček, má tam nějaké povinnosti srážet daň nebo si tento příjem celý zdaňuje rakouský občan v Rakousku a české s. r. o. nemusí nic řešit ani nikam nic hlásit ani při postoupení ani při vyplácení úroků? A v té souvislosti ještě potřebuji ověřit, zda úroky v českém sro budou daňově účinné až jejich uhrazením fyzické osobě, nikoli v roce předpisu úroků. A předpokládám, že se bude muset počítat test nízké kapitalizace, zda úroky při vyplacení budou daňové, můžete mi k tomu také doplnit informaci, zda tyto úvahy jsou správné. 

Odměna za odběr zboží z hlediska DPH a daně z příjmů

ID19786 | | Ing. Matěj Nešleha

Společnost s r. o. uzavřela se svými zákazníky smlouvu o spolupráci, kdy za určité odebrané množství zboží dostane zákazník odměnu formou určitého zboží ze skladu (ne finanční prostředky), např. stříkací pistole a jiné příslušenství. Jak správně postupovat z hlediska DPH a z hlediska DZP, abychom neporušili zákony? 

Výdajový paušál - vratné obaly

ID19785 | | Ing. Matěj Nešleha

Minipivovar, OSVČ, plátce DPH, výdaje uplaňuje paušálem dle § 7 odst. 7. Při prodeji výrobků často dodává i vratné obaly. Proti vrácení obalu OSVČ vrací zálohu na vratný obal. OSVČ si vede evidenci obalů.

1) Daň z příjmů - Jakým způsobem přijaté a vrácené zálohy na vratné obaly ovlivní základ daně z příjmů při uplatňování výdajů paušálem?

2) DPH - Je správný můj názor, že dodání a vrácení vratného obalu během účetního období není dodáním zboží, tedy nepodléhá DPH a ke konci účetního období se DPH uplatní jen na vratné obaly, které nebyly vráceny? 

Prodej či vklad z FO do s. r. o.

ID19778 | | Ing. Petra Konderlová

Podnikatel, fyzická osoba vedoucí daňovou evidenci, plátce DPH, si založí s. r. o. s tím, že ukončí činnost jako fyzická osoba a bude ve výrobě pokračovat jako s. r. o. Pro prodej majetku (stroje, auta) bude cena obvyklá stanovena znalcem. Jak se vypořádat se zbožím? Pokud prodá z fyzické osoby na s. r. o. zboží v ceně obvyklé, nebude mít v s. r. o. při následném prodeji daného zboží žádný zisk, může tedy prodat v pořizovací ceně? Pokud by to řešil cestou vkladu do základního kapitálu, dané zboží by bylo vyčísleno v pořizovací ceně a majetek opět v ceně stanovené znalcem?

Prokázání vstupní ceny dlouhodobého majetku

ID19723 | | Ing. Jan Ployer

Daňový poplatník zakoupil v rámci svého podnikání několik nemovitostí. Některé jsou v 5. a některé v 6. odpisové skupině. Průběžně na nemovitostech provádí technická zhodnocení, v podstatě každý rok několik. Daňovým výdajem/nákladem je pak uplatněný daňový odpis ze vstupní/zvýšené vstupní ceny majetku. Lze oprávněně po podnikateli požadovat doložení vstupní ceny majetku po celou dobu odepisování, tedy např. i po 30., 40. letech, kdy ještě bude odepisování probíhat? Není to v rozporu s některou ze zásad daňového řádu, neúměrný požadavek na poplatníka (to aby si poplatník koupil další nemovitost jako archiv, navíc, v jakém stavu budou doklady po 30 letech)? 

Doplnění dotazu

ID19689 | | Ing. Zdeněk Morávek

Pokud by u ředitele OPS, který svou funkci vykonává zdarma, byly náklady na vzdělání související s činností OPS příjmem podléhajícím zdanění, bylo by možné, aby OPS vyplatila řediteli příspěvek na vzdělání? Ředitel by pak do daňového přiznání zahrnul příspěvek na vzdělání a úhradu vzdělání. Byl by takový příspěvek řediteli, který tedy patrně není považován za zaměstnance (nepobírá mzdu), daňově uznatelným výdajem i pro OPS?

Doplnění dotazu "Nákup zboží přes eBay" z 17. 7. 2017 (ID 19731)

ID19777 | | Ing. Matěj Nešleha

Plátce DPH nakupuje před eBay, ale dodavatel z JČS ani třetí země není plátce DPH. Bude postup stejný jako u plátců DPH?

Opravná položka k zahraniční pohledávce

ID19772 | | Ing. Ivana Pilařová

Tuzemská společnost s. r. o. vystavila v roce 2013 faktury za své prodané zboží bulharské společnosti. Jelikož bulharská společnost pohledávky neuhradila, podala tuzemská společnost žádost soudu o vystavení Evropského platebního rozkazu, který nabyl v roce 2015 vykonavatelnosti. Současně byly vytvořeny zákonné opravné položky dle § 8a do výše 50 %. V roce 2016 dle informace od bulharských právníků však bylo zjištěno, že bulharská společnost je v insolvenci, přičemž konkursní správce tuzemskou českou společnost o úpadku neinformoval a lhůta pro přihlášení pohledávek uplynula. Přihlášky byly tedy dodatečně soudu zaslány a na základně § 39 Nařízení (ES) 1346/200 rady bylo požádáno, aby tyto pohledávky byly připojeny k dodatečnému seznamu přijatých pohledávek, aby tento seznam byl schválen konkurzním soudem. Konkursní soud odpověděl v tom smyslu, že se bude tímto zabývat pouze po úhradě částky cca 3 000 EUR. Je možno tvořit zákonné daňové opravné položky k těmto pohledávkám?

 

  Daňaři online   Účetní kavárna   Mzdová praxe   Účetnictví neziskového sektoru