Otázky v kategorii: Cestovní náhrady

počet otázek v kategorii: 309



Seznam otázek

seřadit výsledky podle:

Zaměstnanec - pravidelné pracoviště

ID19788 | | Ing. Christian Žmolík

Společnost má sídlo v Praze a zaměstnance z Brna. Místo výkonu práce je velice široké, zaměstnanec se pohybuje po České republice i východní Evropě v rámci poskytování servisu zařízení klientů. Lze stanovit místo pravidelného pracoviště jeho bydliště (home office), jelikož společnost nemá v Brně provozovnu? Pokud ano, cesta z jeho pravidelného pracoviště do sídla firmy (zde pracuje 2 dny v týdnu v kanceláři) bude standardní služební cesta se stravným a zaměstnanec zároveň vykáže při vícedenní cestě ubytování v hotelu v Praze? Pro zaměstnavatele je toto ubytování řádným daňovým dokladem? Pokud bude mít pravidelné pracoviště v místě bydliště a zároveň bude mít přidělené služební auto, ale pouze pro služební účely (ne k soukromým účelům), nejsme povinni uplatňovat zdanění dle § 6 zákona o dani z příjmu? 

Tuzemské x zahraniční stravné

ID19703 | | Josef Rajdl

Při tuzemských pracovních cestách je zaměstnavatel zaměstnanci povinen poskytnout, mimo jiné, stravné. Dle § 156 odst. 1 písm. d) ZP se jedná o zvýšené stravovací výdaje - je to tedy finanční náhrada, která slouží k vyrovnání zvýšených výdajů na stravování zaměstnance během pracovní cesty oproti obvyklé výši výdajů na stravování v místě jeho pravidelného pracoviště nebo bydliště. Stravné tedy nemusí plně krýt skutečné výdaje za stravování během pracovní cesty. U zahraniční pracovní cesty dle § 166 odst. 1 písm. d) ZP je zaměstnavatel povinen zaměstnanci poskytnout náhradu "stravovacích výdajů v cizí měně". Jedná se o stejný princip jako u tuzemského stravného, tedy zahraniční stravné vyrovnává zvýšené stravovací výdaje, nebo zahraniční stravné musí plně pokrýt stravování během zahraniční pracovní cesty? Máme jednoho zaměstnance, který si neustále stěžuje, že mu zahraniční stravné, ať plné nebo krácené, nepokrývá v zahraničí náklady spojené se stravováním. Kapesné zaměstnavatel neposkytuje.

Cestovné

ID19579 | | Mgr. Václav Pikal

Stavební firma, zaměstnanci jezdí po stavbách. V pracovní smlouvě mají místo výkonu práce celá ČR a pro účely cestovních náhrad pravidelné pracoviště místo bydliště. Je toto možné i u zaměstnance ze Slovenska? Pokud ne, jaké máme možnosti stanovit mu místo pravidelného pracoviště s ohledem na to, že zaměstnanci stále cestují po celé ČR? 

Náhrada za použití firemního automobilu N1

ID19634 | | Mgr. Václav Pikal

Firemní nákladní automobil je u OSVČ zařazen v OM, odepisován a současně využívám zaměstnancem pro účely rozvozu zboží po ČR. Je možné u takto zařazeného automobilu do OM OSVČ, u kterého celý rok uplatňuje OSVČ DPH z tankování - skutečných lístků, uplatňuje odpisy, na konci roku 31. 12. udělat v DE následující: Vyloučit PHM z výdajů, tj. základy daně u uplatněných lístků za tankování za celé období roku a ponechat odpočet DPH, který v průběhu roku již nastal, a současně dát do nákladů náhradu za ujeté kilometry u nákladního automobilu, který v tom daném roce automobil najel (např. náhrada v roce 2016 činila: 7,60 Kč x xxxKm a toto zahrnout do výdajů)? 

Doplnění dotazu "Dohoda o pracovní činnosti" z 9. 6. 2017 (ID 19564)

ID19570 | | JUDr. Eva Dandová

Zaměstnanec, který pracuje na dohodu o pracovní činnosti (sjednanou prací je obchodní činnost, řízení vozidla v dohodě není uvedeno), vyjíždí z domova svým soukromým vozidlem do 3,5 t na různá místa včetně zahraničí, kde jedná s obchodními partnery. Jeho práce je zařazena do první kategorie. Je cesta zaměstnance z domova na místo obchodního jednání cestou do zaměstnání nebo pracovní cestou (v souvislosti s případným úrazem)? Poskytování cestovních náhrad nebylo dohodnuto, a tudíž ani pravidelné pracoviště pro účely poskytování cestovních náhrad nebylo sjednáno. V dohodě je pouze uvedeno, že místo plnění pracovních úkolů bude určovat zaměstnavatel.

Cestovní náhrady

ID19548 | | Ing. Tereza Köppelová, daňový poradce společnosti Mazars s.r.o.

Manželka podniká jako fyzická osoba. Dne 31. 12. 16 vyřadila automobil z obchodního majetku. Automobil byl plně odepsán do výdajů FO. V roce 2017 toto vozidlo použil manžel (nemají SJM) u svého zaměstnavatele s. r. o. k pracovním cestám. Zaměstnavatel zaměstnance o použití vozidla na pracovní cestě požádal.

1. Přísluší zaměstnanci základní náhrada a náhrada výdajů za spotřebované pohonné hmoty, když toto vozidlo bylo v majetku FO-podnikatele v roce 2016?

2. Došlo by ke změně nároku na cestovní náhrady v případě, kdy by byla manželka společníkem s. r. o., ve kterém pracuje manžel? Vozidlo nikdy nebylo v majetku s. r. o.

3. Silniční daň za užívání vozidla uhradí s. r. o.?

Náhrada při přijetí do zaměstnání - nutné vedlejší výdaje

ID19540 | | JUDr. Bořivoj Šubrt

Jsme s. r. o., podnikatelský subjekt. Chceme sjednat se zaměstnancem písemně poskytnutí náhrady při přijetí do zaměstnání v pracovním poměru dle § 177-178 zákoníku práce. Zaměstnanec má bydliště na Ukrajině, místo výkonu práce bude Brno. Zaměstnanci pomůžeme při vyřizování zaměstnanecké karty a v dalších záležitostech týkajících se imigračního správního řízení. Veškeré náklady na zaměstnaneckou kartu a související náklady budeme dobrovolně jako budoucí zaměstnavatel hradit za zaměstnance. Lze mezi nutné vedlejší výdaje dle § 177-178 zákoníku práce zařadit i následující výdaje:

a. poplatek za zaměstnaneckou kartu,

b. výdaje za právní pomoc při imigračním správním řízení (notář, překlad, správní poplatky),

c. víza pro rodinu zaměstnance?

Je nám jasné, že uvedené náklady hradit můžeme, jde nám čistě o možnost zařadit tyto náklady do výše uvedené kategorie cestovních náhrad. 

Cestovní náhrady jednatele

ID19470 | | Josef Rajdl

Jednatel společnosti s. r. o. jede z titulu své funkce do jiného města na jednání a vznikají mu z toho náklady (jízdenka vlakem). Musí být jednateli tak jako běžnému zaměstnanci vystaven cestovní příkaz se stravným, nebo je možné takto vzniklé náklady pouze jednoduše bez cestovního příkazu účtovat do nákladů? Jednateli z titulu funkce neplynou odměny, je ale u s. r. o. zaměstnaný na HPP (jako rozpočtář staveb). 

Cestovné

ID19390 | | Ing. Miroslava Nebuželská

Příspěvková organizace poskytuje zaměstnancům náhrady jízdních výdajů podle § 157 odst. 2 ZP ve výši jízdného, které stanoví jako průměr cen za jízdné autobusu. Cena jízdného se totiž liší podle délky cesty autobusu, existují 3 různé ceny. Postupuje správně? Pokud ne, jaký je v tomto případě správný postup? 

Cestovní náhrady

ID19427 | | Ing. Christian Žmolík

Jakým způsobem postupovat s uznatelností paragonů či faktur za jídlo zaměstnance na služební tuzemské nebo zahraniční cestě, pokud byly díky těmto dokladům kráceny diety? Pokud jde o snídaně (většinou automaticky poskytované k ubytování) - je částka vyčíslená na faktuře daňově účinná bez ohledu na částku, pokud je krácená dieta o snídani? Zde bych řekla, že ano a faktury zadáváme celé do cestovních nákladů (částka za snídani ale může přesahovat hodnotu krácení). Ostatní jídla, pokud zaměstnanec dodá paragon na oběd či večeři (nebo je na faktuře spolu s ubytováním), je tento paragon opět daňově účinný bez ohledu na částku (nebo v poměrné výši) pokud je na základě tohoto paragonu opět krácená dieta? Zde raději tyto náklady dáváme jako daňově neuznatelné, ale možná patří do daňových nákladů či alespoň v poměrné výši krácené diety. 

 

  Daňaři online   Účetní kavárna   Mzdová praxe   Účetnictví neziskového sektoru